Tulipán Pink Ardour

Vykopávat je na zimu před mrazy rozhodně nemusíte. Tulipán Pink Ardour je vysoce mrazuvzdorný, bez problémů snese teploty až do neuvěřitelných -34 °C (zóna 4a). Cibule přečkají zimu přímo v záhonu. Naopak chladné zimní období přirozeně potřebují k tomu, aby se na jaře správně probudily a začaly kvést.

Pokud vám cibule dorazí dříve, než je vhodné je zasadit (nebo ještě není připravený záhon), uložte je na suchém, chladném a tmavém místě. Ideální je dobře větraná kůlna, garáž nebo suchý sklep s teplotou kolem 15 °C. Vyhněte se skladování v igelitových sáčcích, kde by se mohla srážet vlhkost a způsobit plíseň. Nechte je dýchat v papírové tašce.

Cibule sázejte na podzim, ideálně v září, říjnu nebo listopadu, ještě před tím, než půda trvale zamrzne. Hloubka výsadby by měla být 10 až 15 cm (zhruba trojnásobek výšky cibule). Sázejte je špičkou nahoru. Jelikož dostanete cibule nejvyšší kvality (velikost 12/+), můžete se těšit na silné a vitální rostliny.

Pro dosažení krásného, hustého a přirozeného porostu sázejte cibule s rozestupem 10 až 15 cm od sebe. Pokud plánujete větší plošnou výsadbu, počítejte zhruba s 50 až 70 cibulemi na jeden metr čtvereční. Získáte tak nádherně zapojený barevný jarní koberec.

Ne, opora pro tuto rostlinu není vůbec potřeba. Tento kultivar byl cíleně vyšlechtěn tak, aby měl silné a mimořádně pevné stonky, které dorůstají do výšky kolem 30 až 45 cm. Bez potíží odolá běžnému jarnímu větru a dešti, aniž by hrozilo jeho polámání. Květy se nezaštipují.

Tulipán Pink Ardour má střední nároky na vláhu. Nejvíce vody potřebuje na jaře, v období intenzivního růstu a kvetení, proto ho za suchého jara raději zalévejte. Po odkvětu a zatažení listů mu naopak vyhovuje sušší půda. Před výsadbou je ideální zapravit do půdy kompost, na jaře pak můžete přidat hnojivo pro cibuloviny, čímž podpoříte sytost růžových květů.

I když je to silná rostlina, může ji občas potrápit několik nemocí. Šedá hniloba (Botrytis cinerea) způsobuje nehezké skvrny na listech a květech; prevencí je nesázet cibule příliš hustě a zajistit cirkulaci vzduchu. Fusariová hniloba napadá cibule v půdě, zde pomáhá dobrá drenáž. Virus mozaiky se pak projevuje nepravidelným žíháním; napadené rostliny je nutné zlikvidovat.

Tulipán Pink Ardour miluje slunce až polostín. Vyberte pro něj místo, kam svítí ranní nebo dopolední slunce. Co se týče půdy, nejlépe se mu daří v propustné a hlinité půdě, kde se nezadržuje přebytečná voda, a v humózní zemině bohaté na živiny. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, doporučujeme přidat trochu písku nebo kompostu, aby cibule v mokru neuhnívaly.

Zcela bez problémů, pěstování v nádobách snáší velmi dobře! Květináč ovšem musí mít odtokové dírky a na dno dejte vrstvu keramzitu. Použijte propustný substrát a sázejte zhruba 10 až 15 cm hluboko. Nádoby promrzají více než volná půda, proto pro jistotu květináč přes zimu přisuňte ke zdi domu nebo jej obalte jutou.

Tulipány se pěstují jako tzv. krátkověké trvalky. Často se stává, že mateřská cibule se po čase vyčerpá a rozdělí na menší dceřiné cibulky, které ještě nemají sílu kvést. Řešením je cibule v létě po zaschnutí listů vyjmout, očistit a uskladnit v suchu. Na podzim vysaďte zpět jen ty největší kusy. Tímto letním odpočinkem podpoříte bohaté kvetení.

Ano, tento tulipán je k řezu přímo ideální! Díky svým pevným stonkům a dlouhé výdrži ve váze je pro floristy velmi oblíbený. Řezejte je ideálně brzy ráno, když jsou rostliny plně napité vody. Vybírejte květy, které jsou již krásně vybarvené, ale ještě uzavřené v poupěti. Ve váze s čistou vodou vydrží mnoho dní.

Odrůda Pink Ardour patří ke středně vysokým tulipánům. Dorůstá do výšky 30 až 45 cm. Pyšní se velmi elegantními květy v nádherném fuchsiově růžovém odstínu. Těšit se na ně můžete v průběhu jara, obvykle rozkvétají během dubna a května.

Rozhodně ano! Tulipán Pink Ardour je velmi lákavý pro užitečné opylovače. Včelám a čmelákům nabízí v jarních měsících tolik cenný zdroj pylu ve chvíli, kdy se příroda teprve probouzí, a skvěle tak oživí a rozproudí první jarní život na vaší zahradě.

Tato rostlina se řadí mezi nearomatické tulipány, to znamená, že její květy nevoní. Ačkoliv se jedná o výbornou odrůdu pro řez do čerstvé vázy, k sušení bohužel vůbec vhodná není. Její květy by po uschnutí ztratily svůj atraktivní tvar, barvu a okvětní plátky by rychle opadaly.

Ano, tulipány jsou toxické pro psy, kočky i koně. Nejnebezpečnější částí je samotná cibule, která obsahuje nejvyšší koncentraci toxinů, ale mírně jedovaté jsou i listy a květy. Při požití mohou u zvířat vyvolat zvracení, slintání a průjem. Pokud máte doma zvířecího zahradníka, zajistěte, aby se k zasazeným cibulím nedostal. Pro lidi také nejsou jedlé.

Tulipány se množí přirozeně, a to vegetativně pomocí dceřiných cibulek. Když na začátku léta zežloutnou a zaschnou listy, opatrně vykopte trs cibulí. Kolem velké mateřské cibule uvidíte několik menších. Ty stačí oddělit, nechat je do podzimu proschnout a na podzim je vysadit na nové místo. Trvá jim ale rok či dva, než zesílí natolik, aby vykvetly.