Slezovec Burgundy Wine

Máme pro vás dobrou zprávu – slézovec není jedovatý. Je bezpečný pro děti, psy i kočky. Jeho květy jsou dokonce jedlé a dají se využít jako atraktivní ozdoba dezertů nebo letních salátů. Nemusíte se tedy bát umístit ho kamkoliv v zahradě.

Slézovec je vytrvalý maratonec v kvetení. První vínové květy se objevují obvykle v červnu a rostlina pokračuje v nakvétání přes celé léto (červenec, srpen) až do září či října, dokud ji nezastaví první chladné dny. Díky tomu patří k nejdéle kvetoucím dominantám letních a podzimních záhonů.

Rozhodně ano! Květy slézovce 'Burgundy Wine' jsou bohaté na nektar a pyl, takže fungují jako magnet pro včely, čmeláky i motýly. Vysazením této rostliny významně podpoříte biodiverzitu ve vaší zahradě.

Tento kultivar je poměrně bujný a rychle rostoucí. Během jedné sezóny dokáže vytvořit keř o výšce 1,5 až 2 metry. Do šířky se může rozrůst i přes jeden metr.

Obvykle má stonky dostatečně pevné a dřevnatějící, takže oporu nepotřebuje. Pokud ho však vysadíte na větrnější místo nebo ho na jaře málo seříznete, může mít tendenci se 'rozvalovat'. V takovém případě mu jednoduchá opora nebo svázání prospěje.

Ano, slézovec se často chová jako krátkověká trvalka nebo polokeř. Obvykle vydrží v dobré kondici 3 až 5 let. Poté může rostlina začít dřevnatět, vyholovat odspodu a méně kvést. V té době je vhodné ji nahradit novou sazenicí nebo si ji včas namnožit pomocí řízků, abyste o tuto krásku nepřišli.

Méně je v tomto případě více. Slézovec preferuje chudší půdy. Pokud ho budete příliš hnojit (zejména dusíkem), vytvoří obrovské množství listů na úkor květů a pletiva budou měkká a náchylná k mrazu a chorobám. Stačí na jaře přidat trochu kompostu nebo použít hnojivo pro kvetoucí rostliny s vyšším obsahem draslíku v poloviční dávce.

Řez je pro tuto rostlinu naprosto klíčový, aby si udržela pěkný tvar a bohatě kvetla. Provádí se hlavně na jaře (březen/duben), jakmile pominou největší mrazy, ale rostlina ještě nezačala bujně rašit.

• Hluboký řez: Nebojte se říznout hluboko. Zkraťte loňské výhony na výšku cca 30–40 cm nad zemí. Rostlina velmi rychle obrazí a vytvoří kompaktní keř plný květů.
• Odstraňování odkvetlých květů: Během léta můžete průběžně odstraňovat odkvetlé části, čímž podpoříte násadu nových poupat až do podzimu.

Jelikož se jedná o rostlinu s mrazuvzdorností do cca -10 až -12 °C (zóna 8b), vyžaduje v Česku určitou péči.

Pěstování v záhonu: Pokud bydlíte v nejteplejších oblastech republiky (např. jižní Morava), vysaďte ho na chráněné místo a na zimu k kořenům přihrňte vysokou vrstvu mulče, listí nebo chvojí. Nadzemní část může namrznout, ale na jaře často obrazí z kořenů.

Pěstování v nádobě: Nejjistější metodou je pěstování ve velkém květináči. Před příchodem silnějších mrazů přeneste rostlinu do světlé, bezmrazé místnosti (garáž, zimní zahrada), kde teplota neklesá pod nulu. Zálivku v zimě omezte na minimum.

Zálivku přizpůsobte počasí a stanovišti:

• Po výsadbě: Zalévejte pravidelně, dokud rostlina dobře nezakoření.
• Vzrostlá rostlina: Je poměrně tolerantní k suchu, ale pro bohaté kvetení ocení mírnou, pravidelnou zálivku během horkých letních dnů. Půda by měla mezi zálivkami proschnout.
• Pozor: Nikdy nenechávejte rostlinu dlouhodobě stát v bahně, nesnáší přemokření.

Ano, a je to dokonce velmi doporučeno! Díky tomu, že je rostlina citlivější na silné mrazy, je nádobové pěstování ideálním řešením pro většinu zahrad v ČR.

Zvolte dostatečně velký květináč (alespoň 10–15 litrů pro dospělou rostlinu) s dobrým odtokem vody. Na dno dejte drenážní vrstvu (štěrk nebo keramzit), aby kořeny nestály ve vodě. Nezapomeňte, že v nádobě substrát rychleji vysychá, takže v létě bude vyžadovat pravidelnější zálivku.

Žloutnutí listů může mít dvě hlavní příčiny:

1. Přemokření: Pokud rostlina stojí ve vodě nebo je půda příliš těžká, kořeny nemohou dýchat a listy žloutnou. Omezte zálivku.
2. Rez slézová: Zkontrolujte spodní stranu listů, zda tam nejsou hnědé tečky. Pokud ano, jedná se o houbovou chorobu (viz sekce o nemocech).
3. Přirozený proces: U starších rostlin mohou spodní listy přirozeně žloutnout a opadávat vlivem stínu z horních pater rostliny.

Ano, stonky s poupaty a květy lze použít k řezu. Ve váze vypadají velmi efektně díky své syté vínové barvě a vydrží několik dní, přičemž postupně nakvétají další poupata. Stříhejte je ideálně ráno, kdy jsou stonky plné vody, a ihned je vložte do vody.

Protože se jedná o hybrid (Lavatera x clementii), ze semen by vám nevyrostla stejná rostlina (a navíc semena často nevytváří). Nejlepším způsobem je řízkování:

Během léta (červen/červenec) odeberte polovyzrálé vrcholové řízky (cca 10 cm), odstraňte spodní listy a zapíchněte je do směsi písku a rašeliny nebo perlitu. V teple a vlhku zakoření během několika týdnů a do zimy si vypěstujete mladé sazenice, které snadno přezimujete v bezmrazé místnosti.

V tomto je slézovec velmi skromný. Nejlépe se mu daří v lehčí, propustné, písčité až hlinité půdě. Nevyžaduje a dokonce ani nemá rád příliš humózní a těžké jílovité půdy, kde se drží voda.

Chudší půda mu vyhovuje více – rostlina je pak kompaktnější, stonky lépe vyzrávají (dřevnatí) a jsou odolnější vůči mrazu. V příliš výživné půdě sice bujně roste do listů, ale může méně kvést a být náchylnější k poléhání.

Slézovec Lavatera x clementii je milovníkem slunce. Vyberte mu stanoviště, kde bude mít:

• Plné slunce: Potřebuje ho pro bohaté kvetení a pevné stonky.
• Závětří: Ačkoliv má pevné stonky, silný vítr by mohl vysoký keř poškodit, obzvláště v zimě.
• Propustnou půdu: Nesnáší přemokření, které vede k uhnívání kořenů.

Slézovec je obecně odolná rostlina, ale jako zástupce čeledi slézovitých (stejně jako ibišek nebo topolovka) může mít dva hlavní nepřátele:

1. Rez slézová (Puccinia malvacearum): Projevuje se jako rezavé či hnědé puchýřky na spodní straně listů. Napadené listy včas odstraňte a spalte (nedávejte do kompostu). Preventivně pomáhá vzdušné stanoviště.
2. Mšice a svilušky: Mohou se objevit na mladých výhonech, zejména v suchém a horkém počasí. Lze je spláchnout proudem vody nebo použít přírodní postřik na bázi oleje či mýdla.