Georgína Genova

Ano, opora je u této odrůdy naprosto nezbytná. Vzhledem k tomu, že Genova roste poměrně bujně a dosahuje výšky 80 až 160 centimetrů, mohly by se její dlouhé stonky pod tíhou plných květů nebo náporem silnějšího větru snadno zlomit. K rostlině proto včas zapíchněte pevné sloupky a stonky opatrně vyvažte provázkem.

Jiřiny mají rády stálou a pravidelnou vláhu, ale pozor na přemokření. Zalévejte s citem, ideálně přímo ke kořenům, abyste nenamočili listy. Co se týče hnojení, zpočátku vegetace použijte hnojiva s vyšším obsahem dusíku pro podporu růstu zelené hmoty. Jakmile se objeví první poupata, přejděte na hnojiva s převahou draslíku, která podpoří tvorbu nádherných květů a posílí kořenový systém.

V našich podmínkách to možné není, hlízy by přes zimu zcela jistě zmrzly. Sezóna končí s příchodem prvních podzimních mrazíků, které spálí nadzemní část rostliny. Zbytky stonků poté odřízněte a hlízy opatrně vykopněte z půdy. Očistěte je a uložte do temné, chladné, avšak bezmrazé místnosti, kde je zasypete pískem nebo pilinami. Během zimy je občas zkontrolujte, zda netrpí plísní nebo hnilobou.

Ano, pravidelné odstraňování odkvetlých květů je naprosto klíčové. Tím, že staré květy včas odstřihnete, zabráníte rostlině ve tvorbě semen a ušetřenou energii přesměrujete do neustálé produkce nových poupat. Díky této jednoduché péči vás jiřina bude těšit svými kouzelnými květy nepřetržitě od července až do prvních listopadových mrazíků.

Rozhodně ano! Předpěstování je skvělý způsob, jak kvetení urychlit. Už od března můžete hlízy zasadit do květináčů s lehkým substrátem a umístit je na světlé, bezmrazé místo. Zde krásně naraší a zesílí. Jakmile v květnu pomine nebezpečí mrazů, přesadíte již vzrostlé rostliny přímo na záhon. Díky tomuto postupu se záplavy pastelově lila květů dočkáte o poznání dříve.

Zaštipování je velmi důležitý krok, který vřele doporučujeme pro každého pěstitele. Jakmile má mladá rostlina několik párů pravých listů, neváhejte odštípnout její vrcholový výhon. Tímto zásahem podpoříte její bohaté větvení do stran a krásný keříčkovitý tvar. Rostlina díky tomu vytvoří mnohem více stonků a následně i více krásných poupat.

Hlízy jiřin jsou velmi citlivé na mráz, proto je vysazujte na venkovní záhon až v průběhu května nebo začátkem června, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Hlízu zasaďte vodorovně do hloubky 10 až 15 centimetrů tak, aby její očko směřovalo vzhůru. Nad krčkem hlízy by měla zůstat vrstva zhruba 5 centimetrů zeminy. Nezapomeňte dodržet spon 30 až 50 centimetrů, což odpovídá zhruba 1 až 4 rostlinám na metr čtvereční.

Jiřina Genova je nádherná letnička, která vás odmění záhony plnými úchvatných květů. Tyto středně velké, pravidelné kouličky mají tmavší fialové středy, které plynule přecházejí do několika řad téměř bílých okvětních plátků a jsou zakončené jemnou šeříkovou barvou. Dorůstá úctyhodné výšky 80 až 160 centimetrů a kvete bohatě od července až do listopadu.

Jiřiny sice nepatří mezi prudce jedovaté rostliny, ale pro psy a kočky představují mírné riziko. Hlízy a listy obsahují látky, které mohou při větším požití způsobit podráždění žaludku nebo lehké střevní potíže. Kontakt s rostlinou může u citlivějších zvířat vyvolat i mírné podráždění kůže. Doporučujeme proto pěstovat jiřiny na místech, kde k nim vaši domácí mazlíčci nebudou mít volný přístup.

Ačkoliv se v daleké minulosti jiřiny původně pěstovaly ve své domovině pro jedlé hlízy, dnes se od toho z mnoha důvodů upustilo. Moderní odrůdy, jako je právě Genova, jsou šlechtěny čistě pro okrasné účely, nádherný vzhled a bohaté kvetení. Kulinářské využití se tedy u těchto zahradních krásek v současnosti nedoporučuje a raději je obdivujte pouze ve váze nebo zasazené na okrasném záhonu.

Pěstovat jiřinu Genova v nádobě sice lze, ale vyžaduje to trochu pečlivější přípravu. Protože rostlina dorůstá výšky až 160 centimetrů, musíte zvolit opravdu velký a dostatečně těžký květináč, aby se vlivem větru nepřevrhla. Květináč musí mít vynikající drenáž pro odtok přebytečné vody. Počítejte také s tím, že substrát v nádobě vysychá mnohem rychleji, takže zálivka a přísun hnojiva musí být o poznání častější než na záhonu.

Tato odrůda bezpodmínečně miluje slunce. Vyberte jí na zahradě plně osluněné stanoviště, kde se bude moci naplno rozvinout. Půda by měla být především dobře propustná a humózní, aby rostlina měla dostatek živin. Jiřiny nesnášejí trvalé přemokření a těžké jílovité půdy, ve kterých by mohly jejich hlízy snadno začít uhnívat.

Žloutnutí listů u jiřin nejčastěji ukazuje na problém se zálivkou nebo s výživou. Pokud listy žloutnou odspodu a půda je těžká, může jít o přemokření a začínající hnilobu kořenů, protože hlízy nesnášejí stát ve vodě. Naopak bledé listy po celé rostlině mohou znamenat nedostatek živin, zejména dusíku v rané fázi růstu. Zkontrolujte pečlivě vlhkost půdy a případně upravte zálivku či dodejte kvalitní hnojivo.

Slimáci a plzáci mladé výhonky jiřin doslova milují a dokážou napáchat obrovské škody. Je velmi důležité porost pravidelně kontrolovat. Skvěle na ně funguje ruční sběr brzy ráno nebo večer, kdy jsou nejaktivnější. Pokud je problém rozsáhlejší, spolehlivě zabírají ekologické přípravky typu Ferramol, které jednoduše rozsypete v okolí rostlin a záhon tím spolehlivě ochráníte.

Kromě zmíněných slimáků si dávejte pozor na drobný hmyz zvaný třásněnky, který může poškozovat listy a květy. Ze závažnějších nemocí je rizikem virus mozaiky. Napadená rostlina má na listech podivné světlé skvrny a nedaří se jí. V takovém případě je bohužel nutné celou rostlinu i s hlízou okamžitě zlikvidovat (nepatří do kompostu!), aby se infekce nerozšířila. Jako prevenci udržujte porost vzdušný a rostliny zdravé.

Odrůda Genova je k řezu naprosto fantastická. Květy řežte ve chvíli, kdy jsou otevřené zhruba do tří čtvrtin a zadní okvětní lístky jsou na dotek pevné a svěží. Po uříznutí se totiž už příliš neotevřou. Ihned po řezu aplikujte oblíbený trik floristů a ponořte konce stonků na minimálně 15 minut do horké vody o teplotě 70 až 80 stupňů Celsia. Tento postup zásadně prodlouží jejich životnost a ve váze vám vydrží krásné zhruba celý týden.

Existují dva spolehlivé způsoby. První je dělení hlíz: na jaře před výsadbou můžete rozdělit starší trsy, ale každý oddělený kus hlízy musí mít krček s očkem, jinak nevyklíčí (rány ošetřete dřevěným uhlím). Druhým způsobem je řízkování: v únoru až březnu dejte hlízy na teplé místo do substrátu, a až vyrostou 5 až 8 centimetrů dlouhé výhony, odřízněte je, namočte do stimulátoru a nechte zakořenit v sadbovači.